5 otázek, kterými můžete posílit své duševní zdraví

Číst o psychologii je nepochybně zajímavé, ale my dnes půjdeme o krok dál: v tomto článku dáme totiž daleko více prostoru přímé praxi. Proto, dojdete-li s námi až na konec, něco se změní. Co konkrétně? Třeba vaše schopnost říkat NE. 

A protože slibujeme praktickou lekci, začneme hned: Vezměte si papír a tužku a napište upřímnou odpověď na tuto otázku:

1. Kdy naposledy jste upřímně řekli NE, aniž byste cítili vinu? 

V životě to vypadá třeba takhle: Po šíleném dni v práci vám zavolají rodiče, kteří potřebují dovézt nákup… kamarádce bouchlo hlídání a potřebuje někam upíchnout děti… nebo váš kamarád chce prostě jen tak vyrazit na skleničku. 

A tak jste jeli nakoupit/hlídali děti/vyrazili ven, i když jste si ve skutečnosti potřebovali pořádně odpočinout. 

A nebo jste řekli ne, ale hned vzápětí se objevilo takové to nepříjemné pnutí v doprovodu strachu, zda jste druhé nenaštvali nebo nezklamali. Jako bonus se pustíte do představ, co všechno si o vás teď budou myslet. 

Ale co kdyby řízení se vlastním NE mohlo být jedním z nejzdravějších rozhodnutí, která pro sebe každý den uděláte?

Soucitné dotazování: Otázka, která prozradí mnohé

Cvičení v tomto článku žádají jediné: pravidelnost. A ideálně taky to, abyste si vše zaznamenali písemně, protože papír dokáže lépe zachytit a zrcadlit vše, co uvnitř vás děje. Připraveni?

Pokud ano, hluboký nádech, výdech, spouštíte se pod povrch, kde budete hledat odpověď na otázku: 

2. Čemu v důležitých oblastech svého života neříkáte NE?

Na první pohled se vám tato otázka může zdát trošku kontraproduktivní – vždyť v dnešní době nám neustále radí, abychom říkali ANO všemu, co nám život strká do cesty. Ale jak píše odborník na trauma a celosvětově uznávaný lékař a řečník, doktor Gabor Maté, neschopnost říkat NE stojí za tím, že jsme přehlcení. Ztrácíme sami sebe. Jsme nemocní. Úzkostní. A radost, zábava, spontánnost, sebeúcta a příležitost k růstu se vytrácí jako pára nad hrncem.

Šéf dá úkol na víkend? Zatnout zuby, úsměv a ANO. 

Manžel touží po sexu a vám se fakt vůbec nechce? No tak dobře, vrhneme se na to.

To, že v těchto momentech nedokážete říct NE, se pak zpravidla odráží na třech hlavních úrovních: tělo, emoce a vztahy.

3. Co dělá absence NE s vaším životem?

Když stále ustupujete a odkláníte se od vlastních hranic, přichází nezbytná otázka:

Jaký dopad na váš život má vaše neschopnost říkat NE?

I tady se možná poznáte: sevřený žaludek, stres, zahlcení, fyzické vyčerpání. A to jsme zatím jen u těla.

Další oblastí je ta mezilidská, kde, jak píše Gabor Maté, dochází k paradoxu: 

„Řekněme, že potlačujete NE s cílem zachovat blízkost s někým, na kom vám záleží. A praktickým výsledkem je to, že se mu emočně vzdálíte, jelikož roztrpčenost, která následkem vašeho chování vzniká, kontaminuje vaši lásku k tomuto člověku.“

Jednoduše: Chcete vyhovět manželce, se kterou strávíte celý den na nákupech v Ikey, ale v hloubi duše jste na ni příšerně nazlobení. Budete se chovat napruzeně, což ona samozřejmě vycítí a celá sobota pravděpodobně skončí hádkou. Vy spíte na gauči, ona trucuje v ložnici. A je to.

Pokud je to jednou za rok, nic se neděje. Problém je ale ten, že mnoho z nás neumí říkat NE automaticky a bezděčně, a to nikoliv při svátečních příležitostech, ale každodenně.

Je to jako polknout hořkou pilulku a vydržet… co na to pak emoce?

Když nepřetržitě potlačujete své vnitřní pocity a říkáte ANO, navzdory tomu, že vaše srdce volá po NE, jste jako papiňák. A ten je připraven bouchnout. 

Než se tak stane, je načase položit další otázku: 

4. Vysílá vám tělo výstražné signály?

Když se vnitřní hlasy cítí nevyslyšeny, vaše tělo začne vysílat výstražné signály: škála projevů je přitom velmi pestrá – bolesti hlavy, nespavost, úzkostnost, sevřenost, nechutenství, podrážděnost, časté nemoci, únava, depka. 

Jak tomu předejít a co dělat, když už se tak stane?

Pravidelná inventura těla. Zastávka. Chvilková sebereflexe a uvědomění. 

A když při ní zaznamenáte, že jste nějak vykolejení, nastává čas zeptat se, zda za vyhozením z rovnováhy nestojí nějaká nevyřčená NE.

Nastal čas na další otázku. Poslední. 

5. Co se skrývá za vaším problémem říci NE?

Možná vás to už během dnešní lekce praktické psychologie napadlo: Co vlastně tvoří základ této mojí neochoty? Proč častěji neříkám NE?

Dvojí metr slovíčka NE

Naposledy se dnes zastavte a zamyslete se nad tímto scénářem: váš blízký kamarád vám na nějakou vaši žádost řekne NE. Jak byste se cítili? Pravděpodobně byste to pochopili, že ano? Možná byste dokonce ocenili jeho upřímnost. Ale když přijde na vás samotné a říkání NE, najednou se objevuje dvojí metr. Když říkáte NE vy, je to jistě doprovázeno pocity viny, sebekritiky a úzkosti. Ale když vám NE řeknou ostatní, je to většinou v pohodě. 

Považovali byste za sobce kamarádku, která měla šílený den v práci a nechce jít na skleničku?

Mysleli byste si o kamarádce, že je k ničemu, protože se dnes necítila na hlídání dětí?

Označili byste bratra za nevděčného, kdyby odmítl vaše pozvání na rodinnou oslavu, protože si potřeboval najít čas sám pro sebe?

Pravděpodobně jste na všechno odpověděli NE. 

Je zajímavé, jak jsme schopni být empatičtí a porozumět ostatním, ale když se jedná o naše vlastní potřeby a hranice, často jsme na sebe mnohem tvrdší. Možná nastal čas, abychom byli k sobě stejně laskaví…

…a naučili se říkat NE.

Zaujalo-li vás téma dnešního článku knihu Mýtus normálnosti od Gabora Matého, kterou jsme citovali a z jejichž poznatků autorka vycházela. 

Autorkou článku je Milena Toman.