Zvýšená poptávka po ADHD: Kdy se jedná o skutečnou diagnózu, a kdy o planý poplach?

Představte si scénu: sedíte ve třídě, na pracovišti nebo třeba v bistru a kolem vás se to jen hemží lidmi, kteří zírají do prázdna, nemohou se uklidnit a jejich mysl je přepadena nekonečnými myšlenkami. Vše působí neklidně a chaoticky. 

Zapomínání, obtížné soustředění a neschopnost dokončit úkoly. To všechno jsou projevy ADHD, které u sebe pozoruje čím dál víc lidí. 

Kdy se však jedná o skutečnou diagnózu, a kdy o pouhou roztěkanost?

Než si odpovíme, zaostříme první na samotné ADHD.

ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je neurovývojovou poruchou, která ovlivňuje mozkovou činnost a má významný dopad na to, jak se soustředíte, jak zvládáte emoce, jak se vám učí a pracuje. ADHD je až z 80 % dědičné, přičemž u dalších 60 až 80 % lidí se k ADHD přilepí ještě jiný duševní problém (nejčastěji závislost).  

Odlišné projevy v dětství a v dospělosti 

Lidé s ADHD často prožívají problémy s udržením pozornosti, soustředěním a plánováním, což může negativně ovlivňovat jejich výkon ve škole, práci a v každodenním životě. Tato porucha se obvykle objevuje již v dětství, avšak projevy se liší: U dětí s ADHD se často vyznačuje nadměrnou aktivitou, impulzivitou a obtížemi ve vykonávání úkolů, zatímco u dospělých hyperaktivita ustupuje a nahrazuje ji spíše workoholické tendence, vnitřní úzkost, neklid a roztěkanost.

Růst počtu lidí s ADHD je významný

„To za nás nebylo”, rozčiluje se babička poslouchající rozhlasový komentář, ve kterém hovoří na téma ADHD odborník z oboru psychiatrie.„Jestli to prostě není tou novou výchovou“, přidává k tomu své hypotézy a vám v tu chvíli možná začne vrtat hlavou: No jo, jak je možné, že dřív tolik „adéháďáků” nebylo a teď se s nimi doslova roztrhl pytel?

Informovanost a rychlost šíření informací

Tak jako se vším, v první řadě je to informovanost. Diskuze o této poruše se objevuje v médiích, článcích a podcastech, což vede k tomu, že si někteří lidé začínají ADHD příznaky uvědomovat a chtějí to prověřit u odborníka. Tak jako například napsala nedávno na svůj Instagram spisovatelka Markéta Lukášková:

„Četla jsem si další články a dělala testy a najednou mi to začalo zapadat. To, jak jsem byla ve škole věčně vyhozená za dveřma kvůli rušení. Že jsem měla vždycky všude v notýskách a žákovskej napsáno Nepozorná. Učit jsem se neuměla dýl než 10 minut. Na klavír jsem neuměla cvičit dýl než 10 minut. Neuměla jsem se zapřít a dělat věci, co mě nebaví. Odešla jsem z VŠ, protože mě to nebavilo. V každým zaměstnání se mnou měli problém, protože jsem chodila pozdě a nedokázala plnit zadaný úkoly v tý době, kdy jsem měla…“

Jak byste se dozvěděli v pokračování jejího příspěvku, při návštěvě psychiatra se skutečně ukázalo, že Markéta ADHD má. Co je ale v jejím příběhu důležité?

Táhnoucí se vzorce z dětství

Informovanost a zvýšená poptávka po diagnostice ADHD už se začínají ukazovat i na číslech – mezi lety 2010 a 2022 vzrostl počet diagnostikovaných téměř padesátkrát. Má to ale jedno velké ALE. 

Informace, které se prostřednictvím sociálních sítí a podcastů šíří, začnou zapadat do škalutek i těm, kteří ve skutečnosti ADHD netrpí. Podobné symptomy totiž způsobuje i to, jak je dnešní doba rychlá, jak (ne)pečujeme o duševní hygienu a jak moc (nad)užíváme sociální sítě.

Jak ale rozlišit symptomy doby digitální a skutečné ADHD poruchy?

To, co hraje jednu z důležitých roli, je rodinná anamnéza a táhnoucí se vzorce z dětství.

Čeká vás důkladné vyšetření

To, že máte ADHD, se nedozvíte za pět minut, ale je potřeba důkladně prošetřit a objektivně zhodnotit, zda se skutečně jedná o vzorec, se kterým „bojujete“ celý život. Vzhledem k tomu, jak komplexní vyšetření ADHD je, čeká vás více než jedno sezení a vyšetření, během nichž lékař zjišťuje i to, zda se podobné symptomy objevují i v rodinné anamnéze a zda vás netrápí ještě něco „přidruženého.” 

Kromě cesty do minulosti vás čeká také řada dotazníků, hodnotících škál a testů, kterými se posuzují kognitivní funkce, emoční regulace, ale také třeba paměť, pozornost, exekutivní funkce a emocionální stav.

Úzkosti a závislosti, i za těmi se může skrývat ADHD

Nedostatek pozornosti a obtíže s plánováním a organizací mohou vést k neustálému vnímání nejistoty a strachu, k pochybám a sníženému sebevědomí, což jsou znaky charakteristické pro úzkostné poruchy. Jasně, pokud víte, že jako zaměstnanec neustále něco zapomínáte, nestíháte a zmatkujete, pak je to úrodná půda pro vznik úzkostí. Někdy se tak stane, že lidé jsou chybně označení jako úzkostní, avšak skutečná příčina je právě u ADHD. 

A to stejné platí u závislostí.

Závislosti na různých látkách, jako je alkohol, drogy, nebo dokonce závislost na hazardních hrách, jsou u lidí s ADHD velmi časté, protože trpí-li touto poruchou, jsou blikající krabice, lahve či šlukovky narvané marihuanou bohužel ideálním prostředkem k utlumení nepříjemných symptomů, snížení úzkosti a zlepšení pocitu odměny. Ke vzniku závislosti tak ve skutečnosti vede snaha najít úlevu od ADHD.

A teď se dostáváme ke gró dnešního textu…

Roztěkanost a neschopnost se soustředit nemusí vždy znamenat, že trpíte ADHD

Nedostatek spánku, stres, přetížení úkoly a nadměrné užívání sociálních sítí. Předtím, než si začnete načítat diagnostické manuály duševních poruch, zamyslete se nad těmito otázkami:

• Jaký je váš průměrný denní počet hodin spánku? 

• Cítíte se po probuzení odpočatí? Nebo se často budíte během noci?

• Co vám způsobuje největší stres? Máte pocit, že se s ním účinně vyrovnáváte, nebo se cítíte přetížení?

• Jaký je váš pracovní nebo školní rozvrh? Máte tendenci se přehnaně přetěžovat úkoly, nebo jste schopni si správně rozvrhnout čas a prioritizovat?

• Kolik času denně trávíte na sociálních sítích? Máte pocit, že vás toto nadměrné užívání ovlivňuje negativně, například,co se týče koncentrace, produktivity nebo spánku?

• Máte ve svých prioritách péči o své fyzické a duševní zdraví? Máte dostatečný odpočinek, relaxujete a staráte se o sebe?

Jedná-li se o roztěkanost, pak upravením těchto podmínek většinou poruchy pozornosti, roztěkanosti a vnitřního neklidu odezní. I pro případ, že nemáte ADH, však platí to stejné, co lékaři doporučují lidem s touto diagnózou: minimalizujte, kde to dá. Minimalismus, jednoduchost, odstraňování zbytečného chaosu a přehlcení informacemi, to jsou hlavní principy, které vám pomohou snižovat rozptýlení, zlepšovat paměť a schopnost soustředění.

A hlavně: nezapomeňte pečovat o své duševní zdraví. Ty nejdůležitější oblasti péče se můžete začít učit v praktických lekcích od odborníků v Brainee akademii.