Proč je nejvyšší čas začít pěstovat kritické myšlení (a jak začít hned teď)

Každý den člověk dělá okolo 35 tisíc rozhodnutí. Některá z nich jsou náročnější, jiná už děláme takřka nevědomě, jedno je ale jasné: náš rozum má od rána do večera co dělat.

Jaké znalosti a dovednosti je potřebovat kultivovat, abychom neztratili nejen rozum, ale také sami sebe?

Pilíře kritického myšlení: sebeovládání a znalosti

Když se někde objeví slovíčko kritika/kritický, pak nás to může svádět k představě někoho negativního či věčně nespokojeného – ve spojení s myšlením jde ale především o objektivitu a otevřenou, zvídavou mysl, která chce důkladně porozumět tomu, co se skutečně děje. 

Jak píše Ján Markoš:

„V první řadě potřebujeme sebeovládání. Nové technologie jsou návykové, potřebujeme proto značnou duševní sílu, abychom jim dokázali odolat. Dále potřebujeme znalosti, abychom se uměli v dnešním veřejném prostoru zorientovat, a dovednosti, abychom to množství zpráv a poselství dokázali zanalyzovat.”

Jinak řečeno: Místo informačních „fast food” hotovek vzít všechny ingredience a uvařit si výživný pokrm, pracně a sám. Dospět k pečlivě zváženým názorům s vědomím všech nástrah, které nám život (a zejména virtuální svět) před náš rozum staví.

Způsobů, jak tuto vzácnou dovednost pěstovat, je několik:

Nové informace přijímejte (a sdílejte) s opatrností

Existují informace, které se jako tajfun během pár sekund proženou internetem, div, že se tlačítko „sdílet” nezavaří. Jak jste na tom vy? Sdílíte zprávy, až po jejich poctivém přečtení nebo vám prostě občas nějaké téma zarezonuje s vaším vnitřním hlasem a pocítíte impulzivní potřebu dát o tom dát vědět ostatním? Ať už je to jakkoliv, jedno ze specifik internetového čtení se dá shrnout následovně: čteme především nadpisy a tučně zvýrazněná slova, čehož jsou si tvůrci článků dobře vědomi. Proto rada číslo dvě zní:

Svatá Trojice důvěryhodnosti aneb poznejte důkladně autora, zdroje a médium

Před chvílí jsme si řekli, že kritické myšlení vyžaduje, abychom si pokrm (v tomto případě střízlivý názor), vytvořili sami – k tomu ale potřebujeme tři zásadní ingredience: autora, zdroje (ze kterých vycházel) a médium, které zprávu zveřejnilo. 

Je toto médium důvěryhodné? Jaká může být jeho motivace ke zveřejňování informací? Jakým způsobem je toto médium financováno?

Pokud autora, jeho minulost, zdroje ani způsob financování média nelze dohledat, je vysoká pravděpodobnost, že v jejich obsahu bude faktů a pravd pomálu. 

Aktivně naslouchejte

To, že máte uši, ještě neznamená, že druhé skutečně slyšíte. To, co vám druzí říkají, vám přitom může pomoci pochopit, odkud přichází a co mohou chtít. Proto trénujte aktivní naslouchání – důležitým úkolem ale je nic neposuzovat, protože jak jsme si řekli na začátku, chceme-li kriticky myslet, musíme mysl udržovat otevřenou. A identifikovat v řeči to, čím nás druzí mohou chtít například manipulovat. Jsou to…

Rétorické fauly 

Jak upozorňuje Ján Markoš: „Při rétorických faulech se nemůžeme spolehnout čistě na své logické uvažování – tyto manipulativní triky je potřeba znát, abychom je v proudu textu či řeči dokázali bezpečně odhalit.”

Patří mezi ně například odklonění pozornosti (honem od tématu, přesedám nenápadně na něco bezpečnějšího) nebo situace, kdy místo odpovědi vytasí řečník urážku. Pozor si ale dávejte také na selektivní používání faktů, při kterém řečník používá jen to, co se mu hodí, a zbytek opomíjí. 

(Chcete-li si pracovat na obranyschopnosti vůči těmto faulům a poznat je detailněji, pak přijměte naše doporučení na knihu Síla rozumu v bláznivé době, která vás do virtuálního světa skvěle vyzbrojí.)

Kognitivní zkreslení

Mozek je skvělý nástroj, díky kterému každodenně přežíváme – upozorňuje nás na nebezpečí, dopřává nám příjemné emoce a nachází řešení problémů, kterým denně čelíme. Chcete-li ale v kritickém myšlení postoupit o level výše, je načase si přiznat, že ne vždy je na něho spoleh a že velmi často se dopouští tzv. kognitivních zkreslení. 

Tzv. Cognitive Biases (kognitivních zkreslení) byla popsána stovka, ta nejdůležitější, která nám kříží cestu k tomu být skutečně objektivní, jsme vám už dříve popsali v článku Nejčastější myšlenkové chyby, které nás připravují o duševní pohodu, než si však článek přečtete, tak za připomínku stojí: Berte svůj mozek trochu s rezervou. Nelpěte tolik na svých názorech. Nejste neomylní. 

Nekonzumujte zprávy ze sociálních sítí

Jako každý nástroj, i sociální sítě se dají použít k věcem dobrým, ale bohužel i k těm zlým – toho jsou si vědomi jedinci, kteří (z různých motivů) vědomě šíří lži, tzv. hoaxy, jejichž tvorba je jednoduchá a výsledek: bohužel velmi efektivní. Vyberte si proto své informační médium (dle kritérií uvedených výše), a pokud na sociálních sítích uvidíte něco, co vás zaujme, zkontrolujte pečlivě, zda odpovídá nárokům věrohodnosti. 

V případě potřeby hledejte další informace

Kdykoliv zjistíte mezery v informacích nebo datech, proveďte svůj vlastní průzkum – jedná se především o práci s čísly, kontaktování odborníků či rešerše tématu v zahraničních médiích. Čtěte knihy, dívejte se na dokumenty a nebojte se za internetový obsah platit – lidé, kteří stojí za seriózními platformami, stráví několik desítek hodin náročnou prací, než článek do světa vypustí, a díky plátcům, jako jste vy, obvykle nemají svázané ruce například sponzorem, který by mohl jejich obsah ovlivňovat.

A nakonec: mějte pod kontrolou sami sebe

Slyšeli jste už slovo nomofóbie? Tak slyšte definici: Nomofobie je označení pro úzkostnou poruchu nebo fobii, jež spočívá v závislosti na vlastním mobilním telefonu či smartphonu.

Jak se pozná? Stačí si odpovědět na otázku, jak se cítíte, když kouzelná krabička není po ruce…

Pokud cítíte určitý diskomfort, pak si na závěr dovolíme velmi výstižnou větu Jána Markoše: 

„Jednou z nejúčinnějších cest k tomu, aby člověk žil pravdivější a svobodnější život, je identifikovat své závislosti a postupně se jich zbavovat. Není totiž možné být digitálním narkomanem a rozvážným, nestranným pozorovatelem online dění.”
Nastavte si filtr, skrze který k sobě budete pouštět informace o světě, dejte si sem tam digitální dietu a místo scrollování zkuste pár minut mindfulness. I to je totiž skvělá cesta k tomu, jak mít svou mysl čistou, pozornou a připravenou na výzvy (nejen) digitálního světa.

Autorkou článku je Milena Toman.