Nejčastější problémy, s nimiž přicházejí páry do terapie

Jakmile padne věta „tak pojďme do terapie”, je váš vztah pravděpodobně v pasti. Něco se stalo a vy si najednou nerozumíte jako dřív. Cítíte se odpojení, vztah nemá jiskru, nudíte se… První dobrá zpráva je: Nejste sami. Ta druhá: Krize a problémy se dají řešit.

Když zahodíme růžové brýle, nebude přehnané říct, že vztah je dřina. A že na každém kroku číhá spoustu nástrah, které ho ohrožují. Kořeny těchto problémů však obvykle najdete v jednom z následujících témat, jež jsou v párové terapii nejběžnější.

Špatná komunikace

„Věřte, nevěřte, každý vztah má své neshody. Možná je přes všechna ta instagramová selfíčka nevidíte, ale má.” 

(Honza Vojtko: Vztahy a pasti)

Hádky, hašteření, obviňování nebo naopak úplné vyhýbání situacím, které by mohly být konfliktní. To jsou partnerské a manželské „evergreeny”, ve kterých jeden (nebo oba) opakovaně saháte po nějakém ne úplně efektivním vzorci. Pozor, ne vždy se ale musí jednat o mluvení: mnohdy stačí neverbální signály jako například nenavazování očního kontaktu, protáčení očí nebo koukání do telefonu v momentu, kdy s vámi partner něco řeší.

Pokud tušíte, že v komunikaci máte určité mezery, tak teď zbystřete.

John M. Gottman definoval tzv. čtyři jezdce apokalypsy, kteří jakmile se vloudí do srdce vašeho partnerství, jsou předzvěstí, že se ve vašem vztahu blýská na horší časy: jedná se o kritiku, pohrdání, defenzivnost a zazdívání. I v tomto případě ale platí: Naděje umírá poslední.

V párové terapii se naučíte nejen sdělovat své pocity a reagovat efektivněji, ale cílem je také posílit vaše přátelství. Protože komunikace není jen o vysílání řady písmen a informací, ale také o sdílení. Naslouchání. Důvěře. A třeba i odvaze říct něco, k čemu jste se dřív neodhodlali.

Pletky a nevěry

Jak píše Honza Vojtko: „Nevěra je projevem něčeho daleko hlubšího, co se mezi vámi schovává, proto každý terapeut ví, že nevěra se týká obou stran v původním vztahu.” 

Ve své knize Vztahy a mýty navíc upozorňuje, že nevěra nemusí být tak fatální, jak si většinou myslíme. Aférky a nevěry sice kompletně vymýtí konto vaší partnerské důvěry, ale po identifikaci příčiny podvádění (a mnohdy náročné terapeutické práci) může dojít k jejímu obnovení… a partnerskému uzdravení. 

Ztracená intimita

„Už mě nikdy jenom tak nepohladí” nebo „sex dvakrát do měsíce je fakt málo”. To jsou stížnosti, které můžeme zařadit do kategorie ztracené nebo ohrožené intimity a asi se nebudete divit: Nedostatek doteků, pohlazení, přitulení, hezkého pozdravu nebo sexu… to všechno jsou témata, která se na terapeutickém gauči objevují nejčastěji. Důvody? Těch jsou desítky – od příliš mnoho práce přes emoční zranění až po fakt, že někdy chybně očekáváme, že se tyto věci dějí tak nějak samy. Spadnou nám do klína a pokud ne, je čas odejít. 

Tak to ale není: Intimita a znovunapojení bude vyžadovat, abyste do nich investovali a naučili se, jak zařídit, aby se ani po letech nevypařilo ono kouzelné jiskření. Odměnou může být mj. znovuobjevení důvodů, proč jste se do sebe vůbec zamilovali.

Nenaplněné emocionální potřeby

A u intimity ještě zůstaneme, protože ta s našimi emocionální potřebami úzce souvisí. Emocionální potřeby jsou naplněny, když můžete svému partnerovi poskytnout pocit pohodlí, bezpečí, lásky a porozumění, avšak pokud zažíváte emocionální odstup, dostáváte se do vztahové pasti, kterou nejlépe definuje spojení „spolu, ale sami”, popřípadě „spolu kvůli dětem”. Možná někoho takového znáte, možná jste to vy sami. 

Jakoby se milenecký vztah proměnil v něco jako spolubydlení a vzájemné napojení zmizelo spolu s potřebou něco sdílet a o něco si říkat. Terapie v tomto případě může být užitečná pro identifikaci vašich emocionálních potřeb a toho, jak si je můžete vzájemně naplnit. A samozřejmě taky toho, jak dát partnerovi vědět, co vám ve vztahu chybí a co byste si přáli.

Peníze, technologie, porno a hry

Umět diskutovat to, jak ochráníte svůj vztah před vlivy jako jsou sociální sítě, porno a hry, to patří mezi další vztahové dovednosti, se kterými se v době zamilovanosti tak nějak nepočítá. Nad instagramem, online hrami a občasným zhlédnutím porna prostě ze začátku rádi přimhouříme oči, jakmile ale počáteční hormonální bouře odezní, začnou nás propařené noci a nonstop hledění do mobilu obtěžovat. Ano, nastavení hranic, co se technologií týče, a otevřená komunikace nad penězi, to jsou další dovednosti, k jejichž osvojení má svou nenahraditelnou roli právě párová terapie.

Odlišné rodičovské styly a (ne)vlastní rodina

Jsou páry, které se na terapeutickém gauči objeví z důvodu „nepřestřihnuté pupeční šňůry” s původní rodinou, nicméně existuje dalších mnoho rodinných variant, které v páru tropí neplechu: macechy, otčímové, nevlastní a vlastní děti nebo se ocitnete v pasti zkrátka jen kvůli tomu, že se s partnerem nepotkáte nad obrazem ideální výchovy a očekávaných rodičovských rolí. 

Nastávají pak situace, kdy „on nedělá nic” a „ona všechno”, nebo „on je moc přísný” a „ona zase vždycky vyměkne”... 

Variant je mnoho, avšak řešení také: Vzhledem k tomu, že je ale do této situace zapojeno více lidí, mnohdy doporučí psychologové namísto párové terapie pracovat s celou rodinu.

Významné životní události

Život se mění a některé změny se vztahem pěkně zamávají. Mezi ty nejnáročnější patří narození dítěte, ztráta milovaného člověka, změna kariéry či druhé manželství. I když některé z nich mohou být pozitivní, dávku stresu jim odpárat nelze. A když se k tomu jako například v případě narození prvního potomka přidá nevyspání, stereotyp a dřina, může se v partnerství vynořit konflikt, rozdílné názory a nepochopení. I pro ty ale platí oblíbená rada párového terapeuta Johna M. Gottmana: Buďte k sobě vstřícní, neodvracejte se. 

Přijměte výzvy a pokuste se o nápravu. Oceňujte to dobré a až se budete zamýšlet při příštím vztahovém dramatu nad tím, zda má vůbec smysl pokračovat, napište si někam tuto větu:

„Klíč k oživení manželství/partnerství a prevenci rozchodu nespočívá v tom, jak zvládáte řešit své spory, nýbrž v tom, jak vám spolu je, když se nehádáte.”

(John M. Gottman & Nan Silverová: Sedm principů spokojeného manželství)