Učte se chytře, ne tvrdě – 8 tipů a triků pro efektivní učení

Hodiny a hodiny nad knihami, zvýrazněné celé odstavce a několik kol čtení nahlas i potichu, ale stejně máte u zkoušky pocit, že máte v hlavě prázdno. Nejste v tom sami. Ať už se člověk chystá na maturitu, přijímačky, státnice nebo si po letech sedá ke studiu kvůli nové profesi či seberozvoji, často jen využívá nefunkční studijní metody, které jsou zbytečně vyčerpávající. Podle vědeckých studií patří mezi ty nejméně účinné právě opakované čtení a zvýrazňování – a přesto jsou mezi studenty nejoblíbenější.

Jenže dnešní svět plný mobilních upozornění, neustálého přepínání pozornosti na jiné aktivity a tlaku na výkon dává tradičnímu učení ještě menší šanci na úspěch. Co neudrží pozornost, nemá šanci se v hlavě zabydlet. Proto dnes snad ještě víc než kdy dřív nejde jen o to, kolik času se učíme – ale hlavně jak se učíme a s jakými návyky.

Navíc, čím jsme starší, tím víc může být učení náročné – nejen kvůli povinnostem, které s věkem přibývají… Dospělí studenti často bojují s větší mírou stresu, únavy a nedostatku času. Na druhou stranu však mají výhodu vnitřní motivace – často se učí proto, že opravdu chtějí. A to může být hlavním klíčem k úspěchu.

Co říká věda o učení?

Základní pravidlo? Mozek není stroj. Když se něco učíme, informace nejprve vstupují do krátkodobé paměti – a teprve pokud s nimi aktivně pracujeme, mohou se uložit do paměti dlouhodobé. Pokud s informacemi nijak nepracujeme, rychle z naší paměti zase zmizí. Právě to je klíčem ke skutečně efektivnímu učení: vědět, jak s informacemi nakládat tak, aby se neztratily hned po zavření učebnice.

Co nám brání v efektivním učení?

Jednou z hlavních překážek je kognitivní přetížení. Pokud do sebe zkoušíme „nalít“ velké množství látky najednou, náš mozek začne kolabovat – zahlcení zpomaluje porozumění a brání ukládání do dlouhodobé paměti. Tento jev popisuje tzv. Cognitive Load Theory, podle které bychom se měli učit v menších dávkách, s důrazem na pochopení a opakování v čase. Pokud na sebe naložíme příliš mnoho informací najednou, mozku dojde kapacita – a proces učení se zastaví.

Ne nadarmo se radí nenechávat učení na poslední chvíli. Když se snažíme během jedné noci dohnat týdny látky, náš mozek prostě nestíhá. Informace se na sebe vrství, není čas je zpracovat, pochopit a tedy ani uložit – a výsledek tomu odpovídá. Efektivní učení je naopak založené na pravidelném opakování v rozumných dávkách, kdy mozek stíhá nové poznatky propojit s těmi staršími. Právě to zvyšuje šanci, že si látku nejen zapamatujete, ale i porozumíte souvislostem. A to je přesně to, co u přijímaček, maturity, státnic, nebo třeba při přípravě na důležitý pracovní pohovor, potřebujete nejvíc.

8 tipů a triků, jak se správně učit

1. Zkouška paměti

Místo opakovaného čtení stále dokola si zkuste látku vybavit zpaměti – například si odpovídejte na otázky nebo si zapište na papír, co si pamatujete. 

Jak na to? Po přečtení kapitoly zavřete knihu / poznámky a zkuste ji převyprávět vlastními slovy.

2. Opakování matka moudrosti

Učte se v kratších blocích, ale s odstupem několika dní – ne všechno naráz. Mozek tak každou informaci „potká“ víckrát a lépe ji zpracuje.

Tip: Aplikace jako je například Quizlet využívá tento princip automaticky.

3. Kombinované učení (hledání souvislostí)

Neučte se jednu látku v kuse – místo toho střídejte různé předměty nebo typy úloh. Obzvlášť vám to může pomoci látku pochopit v souvislostech.

Např. místo hodiny učení se biologie zkuste 20 minut biologie, 20 minut fyzika, 20 minut chemie.

4. Učení vysvětlováním

Učte se látku tak, jako byste ji měli vysvětlit dítěti. Tím zjistíte, čemu opravdu rozumíte – a co jen umíte odříkat zpaměti jako básničku, bez hlubšího pochopení.

Tip: Tohle je ideální na procvičování ve více lidech. Látku ale můžete vysvětlovat klidně svému domácímu mazlíčkovi. 

5. Testování místo dalšího opakování

Místo dalšího čtení si dejte malý test. Dostanete lepší představu, jak na tom skutečně jste, co již umíte dobře a na co se raději ještě podívat.

Tip: Pro vytvoření testových otázek můžete zkusit využít umělou inteligenci – ušetří vám to čas. Využijte např. ChatGPT, nahrajte mu dokument, ve kterém máte poznámky a požádejte ho, aby vám z učiva vytvořil např. 10 otázek pro otestování vašich znalostí. 

6. Přepisování vlastních poznámek

Pozor, nestačí jen přepisovat poznámky doslovně – přepište si poznámky vlastními slovy, shrňte učivo, vytvořte si myšlenkovou mapu, kreslete… Buďte kreativní!

Jak na to? Využívejte barvy, obrázky, šipky, lepíky… vypisujte si klíčová slova z učiva nebo si po každém větším celku udělejte výpis nejdůležitějších poznatků. Můžete si také vytvářet přehledné tabulky, které vám poskytnou lepší orientaci v učivu. Např. seznam knih a jejich autorů. 

7. Pomodoro technika

Krátké, intenzivní bloky učení střídané pauzami pomáhají udržet soustředění a snižují únavu. Je to skvělý nástroj pro ty, kdo s učením opravdu neradi začínají.

Jak na to? Např. 25 minut učení + 5 minut pauza. Po 4 kolech delší pauza.

8. Učení všemi smysly

Kombinujte čtení s posloucháním, kreslením nebo sledováním videí. Zapojení různých smyslů posiluje porozumění i zapamatování. 

Tip: Najděte si k tématu video na YouTube nebo si vytvořte vlastní nahrávku, kde si téma vysvětlíte vlastními slovy a pustíte si ji třeba na procházce. 

Jak se donutit učit?

Ať už se připravujete na důležitou zkoušku ve škole nebo po letech usedáte ke studiu kvůli změně kariéry, začít bývá často nejtěžší část. Donutit se začít, neztratit soustředění a nezaseknout se ještě před prvním odstavcem. Čekat, až přijde motivace, ale většinou nefunguje – a už vůbec ne na rozsáhlé učení jako jsou přijímačky, maturita nebo státnice. Velké zkoušky totiž vyžadují spíš rutinu než jednorázové motivační záblesky. 

A jak se tedy donutit učit? Budujte návyky. Učte se každý den ve stejnou dobu a na stejném místě, začněte zlehka („přečtu si každý den dvě stránky“), a vše si průběžně odškrtávejte z todo listu – vizuální pokrok motivuje. 

Jak dlouho se učit – a kdy začít s učením?

Je nám jasné, že tenhle článek zaujme i ty, kterým už moc času na budování návyků nezbývá… Když už vás tlačí termín a víte, že jste začali pozdě, hlavní je zachovat klid. Dlouhé sezení nad studijními materiály přes noc většinou nevede k nejlepším výsledkům, spíš ke stresu a vyhoření. Místo toho si rozvrhněte zbývající čas a učivo podle priorit: co je klíčové, co jen zopakujete a co můžete s klidem vynechat. 

A jak dlouho se učit? To je hodně individuální. Krátké, ale soustředěné intervaly jsou lepší než několik hodin v kuse, kdy vám pozornost po hodině stejně uteče. Takže si určitě dopřávejte pauzy a především kvalitní spánek.  Pokud nestíháte všechno, důraz dejte na pochopení souvislostí  – to je to, co vás u zkoušky může zachránit.

Autorkou článku je Petra Čermáková