6 signálů, které nám pomohou včas poznat toxický vztah

Vztahy naplňují naše životy radostí, alespoň to by tedy dělat měly. Ne vždy tomu tak ale je. Nejen v partnerských vztazích se často potýkáme s toxickými návyky, které pomalu ale jistě topí náš elán do života. Někdy tyhle „red flags” (tzv. červené výstražné vlajky) vidíme hned, ale většinou je s jistotou poznáme až ve chvíli, kdy sundáme růžové brýle. A to už bývá zaděláno na pěkně nepříjemné situace. Jak tyto signály rozpoznat včas, dřív než nás vztah emocionálně vyčerpá nebo zanechá hluboké rány? 

#1 Nedostatek respektu k našim hranicím

Pokud partner ignoruje naše časové, emocionální nebo fyzické hranice, může to signalizovat hlubší problémy. Respekt je základem zdravého vztahu – bez něj nemůže vztah prosperovat. Ignorace našich hranic se může projevit také v podobě neustálého nátlaku nebo snahy manipulovat nás, abychom dělali věci, které nám nejsou příjemné. Pokud si všimneme, že naše rozhodnutí nejsou respektována, je důležité o tom otevřeně komunikovat a zhodnotit, zda partner chápe důležitost vzájemného respektu.

Kontrolní otázka: Jakým způsobem partner reaguje na moje rozhodnutí? Jaké jsou moje hranice a jak s nimi zachází můj partner?

#2 Manipulace a pocit viny

Manipulátoři mají talent na to, aby nás přiměli pochybovat o vlastních pocitech nebo rozhodnutích. Například nás mohou obviňovat z toho, co sami způsobili, nebo nám podsouvat myšlenku, že bez nich nejsme dostateční. Manipulace může zahrnovat i tzv. gaslighting, kdy partner cíleně zkresluje naši realitu, aby nás zmátl nebo přiměl pochybovat o našem vlastním vnímání. To může pěkně zamávat s naším sebevědomím. 

Kontrolní otázka: Jak partner ovlivňuje moje pocity? Dokáže mě partner přimět, abych o sobě pochyboval/a?

#3 Extrémní kontrola

Partner, který se snaží ovládat naše jednání, výdělek nebo dokonce naše vztahy s přáteli a rodinou, bohužel asi nebude tím správným parťákem do života. Kontrola není projevem lásky, ale spíše nedůvěry a toxické dominance. Tento typ chování může zahrnovat neustálé sledování a kontrolování našich aktivit, omezování naší svobody nebo snahu rozhodovat za nás. V dlouhodobém horizontu to vede k pocitu ztráty vlastní identity a svobody, což je v každém zdravém vztahu nepřípustné.

Kontrolní otázka: Jak moc se partner snaží zasahovat do mých rozhodnutí nebo ovlivňovat moje vztahy s okolím? 

#4 Neustálá kritika a shazování

Pokud partner neustále hledá chyby a shazuje nás nebo naše úspěchy, jde o jasný varovný signál. Partner by měl být naší oporou, nikoliv zdrojem pochybností o naší hodnotě. Ono shazování může být zamaskované jako „dobrá rada”, která má na první pohled vypadat jako snaha nám pomoci. Ve skutečnosti však tyto komentáře často ničí naše sebevědomí a vytvářejí závislost na partnerově souhlasu či uznání.

Kontrolní otázka: Jak se cítím, když mě partner hodnotí? Jak partner reaguje na mé úspěchy/neúspěchy?

#5 Strach z komunikace

Pokud se bojíme vyjádřit svůj názor ze strachu z hádky, trestu nebo emocionální manipulace, pak ale opravdu zvony bijí na poplach. Ve zdravém vztahu by měla být komunikace za každých okolností otevřená a bezpečná. Strach z komunikace často pramení z předchozích negativních zkušeností, kdy naše slova vedla k neadekvátním reakcím. Postupně se tak můžeme uzavírat a přestat sdílet své myšlenky a pocity, což vztah ještě více oslabuje.

Kontrolní otázka: Jak reaguje partner na to, když s ním sdílím své myšlenky nebo pocity?

#6 Neustálé drama

Život s partnerem by neměl být jako na houpačce – jednou nahoře a jednou dole. Pokud ve vztahu po usmíření přichází pravidelně další hádky a další usmíření, může to být signálem, že je čas přehodnotit jeho budoucnost. Netvrdíme, že vztah musí být úplně bez mráčků, ale shodneme se na tom, že čeho je moc, toho je příliš… Neustálé drama často pramení z nezdravých vzorců chování, jako je hledání konfliktů tam, kde nejsou, nebo například odmítání odpovědnosti za vlastní činy. Tento typ vztahu je emocionálně vyčerpávající a znemožňuje nám plně se v životě radovat. 

Kontrolní otázka: Jak ve vztahu probíhají konflikty? Jak je spolu umíme vyřešit?

Co dělat, když se nacházíte v toxickém vztahu?

První krok už máme za sebou, ale jak z téhle situace vyklouznout s co nejmenší újmou? Nejlepší zbraní je naše vlastní záchranná síť. Rodina a přátelé vám nabídnou pomocnou ruku, stačí se jim svěřit s vašimi pocity a pochybnostmi o vztahu. Není od věci situaci probrat i s nějakým odborníkem. 

Prognóza je v případě toxického vztahu bohužel neúprosná. Šance na zlepšení bývá mizivá a nejlepším (a často jediným) řešením bývá rozchod. Odejít z toxického vztahu však není snadné, i když se to tak někomu na první pohled může zdát. Mnozí z nás se potýkají s obavami, které mohou bránit rozhodnutí vztah ukončit. Mezi nejčastější obavy patří:

Strach z osamělosti: Myšlenka na to, že budeme sami, může být děsivá. Přesto je důležité si uvědomit, že být sami je často lepší než být ve vztahu, který nás vyčerpává.

Finanční závislost: Pokud jsme na partnerovi jakkoliv finančně závislí, může být odchod komplikovaný. Plánování dalších kroků v řešení této situace a hledání podpory (např. rodina nebo přátelé) může tento problém usnadnit.

Emoční vazby: I přes negativní aspekty toxického vztahu můžeme cítit k partnerovi silnou vazbu. Láska by však neměla být bolestivá a je důležité myslet na to, že si zasloužíme vztah, který nám dělá radost a ne vrásky na čele.

Strach z reakce partnera: Někdy může být strach z reakce partnera, například hněvu nebo dokonce agrese, doslova paralyzující. V takových případech je nesmírně důležité nebýt na danou situaci sám, ale s někým ji konzultovat, ideálně s odborníky. 

Autorkou článku je Petra Čermáková